Final Fantasy VII (1997)

Mezi Final Fantasy VI a Final Fantasy VII byla odmlka trvající víc jak tři roky, do té doby největší v sérii. Bohužel jak se později ukázalo, tak to nebyla odmlka ani zdaleka největší. Bylo to způsobeno především spory mezi Squaresoft a Nintendem, které přerostly v rozpad partnertsví a přestěhování Final Fantasy na konkurenční konzoli od SONY, a to na PlayStation One. Během těchto tří roků došlo k velmi rychlému rozvoji technologií a nastal věk nové generace konzolí, plně rozvinuté 3D grafiky a CGI filmů. Final Fantasy VII byla největším úspěchem Squaresoft a v tehdejší době bez diskuzí nejlépe audio-vizuálně zpracovanou konzolovou hrou, která do značné míry výrazně ovlivnila vývoj konzolových her v dalších letech.

U FF VII se podařilo stvořit velký živoucí svět se svou dlouhou historií, ale také se svými problémy, z nihž některé mají odraz i ve skutečném světě. Svět byl kombinací magie, technologie a mysticity. Atmosféra postapokalyptického světa, který míří k další katastrofě byl vytvořen s takovým uměním, že se jej ještě nepodařilo u JRPG překonat. Byl to první díl série, který se vzdal zažitého středověkého fantasy světa. Režisérem a scénáristou byl Yoshinori Kitase a Kazushige Nojima. Producentem byl opět Sakaguchi.

Příběh je obdivuhodně komplexní a zároveň představuje silný emoční zážitek. Planeta, na které se vše odehrávalo, byla představena jako svým způsobem žijící organismus, která je plná tzv. Proudu života , jenž je vlastně duchovní energií planety, z které vzniká vše živé a kam se vše mrtvé zase vrací. Mocná elektrárenská firma Shinra našla způsob, jak tento Proud života z planety těžit a přeměňovat je na zdroj energie tzv. Mako, které používá pro své technologie a jako zdroj veškeré techniky na světě. Těžením Proudu života však Shinra planetu ničí, a ta pomalu umírá. Proto se proti Shinře vede boj za zastavení používání Maka, ale také proti její rozpínavosti, protože Shinra má svou soukromou armádu, se kterou rozšiřuje svůj vliv na celém světě. Na svou ochranu má i elitní jednotku zvanou SOLDIERS, kde jsou vojáci různě geneticky upravování, a to i za použití Mako radiace. Díky tomu mají všichni SOLDIERS zvláštní sílu a schopnosti. Jedním z nich byl i Cloud Strife, jehož minulost je zahalena tajemstvím, a jenž jako bývalý SOLDIER hledá práci, kde se jen dá. Když dostane nabídku od teroristické eko-skupinky zvané Avalanche, která bojuje proti požívání Mako-energie, tak přijme. Vydává se tak na dlouho cestu, která je plná děsivé pravdy o Cloudově minulosti, praktikách Shinry, umírající planetě a desítkách dalších věcí, které kohokoli, kdo si FF VII zahraje, naprosto pohltí. Stejně jako ve FF VI i zde je kladen důraz na hlavní postavu a jeho přátele, jejihž osud je často velmi bolestivý a ne vždy čistý. Hlavní postava se však v průběhu hry výrazně mění, na začátku je to jen arogantní voják bez špetky citu a charakteru, který se postupně mění ve vůdce a silnou osobnost, která je obestřena puncem hrdinství, ale i to se mění a ke konci se hráč dozvídá, že celou dobu vlastně lhal, ale tím, že se přizná, se opět stává hrdinou. V celém příběhu se také táhne jako nit láska, a to především láska nenaplněná a ztracená, ale i neopětovaná. Stejně tak jako žárlivost, strach, hrdinství, odhodlání i bolestná ztráta.

Hratelnostně vychází sedmý díl ze svých předchůdců, především z FF VI, ale přináší i něco naprosto nového, a to systém tzv. Materií. Materie jsou vlastně jakési magické kuličky, které představují různá kouzla, Summony a abillity. Tyto Materie se zasazují do zbraní a brnění a různě kombinují a pěstují. FF VII je sice lineární, ale stále nabízí velkou volnost, jako jsou tajné lokace, postranní úkoly, atd. V celé hře je navíc velké množství mini-her, které jsou vlastně jakési malé hry ve hře. Hudebně se jedná o prvotřídní záležitost a poprvé tak mohl svět naplno obdivovat génia hudebního skladatele Nobuo Uematsu. Hudbou byl celý tragický příběh děsivé futuristické společnosti natrvalo zapsán do videoherní historie a srdcí milionů fanoušků po celém světě. FF VII byla pro mnoho lidí skutečně první Final Fantasy, kterou hráli. Využila veškerého potenciálu právě nastupující PlayStation One a stvořila graficky nejpřitažlivější hru. Prostředí byla krásně pře-renderovaná a vše poprvé přelito do 3D. Postavy byly vymodelovány stylem manga. Navíc byly některé důležité události ve hře provázeny spoustou FMV. Sedmý díl byl oním přelomem, který vtiskl sérii ty znaky, jak je známe u Final Fantasy dodnes. Final Fantasy VII byla nejvíce univerzální díl série

FF VII vyšla po celém světě v roce 1997 na PlayStation One. Dodnes se prodalo bez mála 10 000 000 kusů (!). Úspěch FF VII vedl k jejímu vydání i o rok později na PC a k vytvoření velkého množství tzv. Final Fantasy VII Compilation, které příběh dále rozvíjejí a doplňují. Mezi tyto kompilace k dnešní dni patří: krátký anime film FF VII: Last Order, celovečerní CGI film FF VII: Advent Children z roku 2005, akční adventura FF VII: Dirge Of Cerberus na PS 2, mobilní hra FF VII: Before Crisis a v neposlední řadě i nejlepší z kompilací, kterou je FF VII: Crisis Core pro PSP. FF VII se v červnu 2009 objevila i na PSN Store a na dlouhou dobu se stala i nejstahovanější hrou vůbec. Navíc se o FF VII mluví neustále v souvislosti s vytvořením skutečného remaku pro PlayStation 3. A ruku na srdce, kdopak by si jej nepřál?

Zdroj: konzolista.tiscali.cz